Kvalita života při léčbě neplodnosti: Co ukazuje česká studie

Neplodnost není jen lékařská diagnóza. Pro mnoho lidí představuje dlouhodobou životní zkušenost, která zasahuje emoce, partnerský vztah, každodenní fungování i sociální život. Reprodukční medicína se přirozeně soustředí především na výsledky léčby, stejně důležité ale je rozumět i tomu, jak se pacienti během celé této cesty cítí. Psychická zátěž totiž může ovlivnit nejen to, jak léčbu prožívají, ale i to, zda u ní dokážou vytrvat.

Česká multicentrická studie, na níž se podílela také naše klinika Reprofit, se zaměřila na kvalitu života spojenou s neplodností, označovanou jako FertiQoL. Jde o nástroj, který byl vytvořen přímo pro zachycení toho, jak neplodnost ovlivňuje psychickou pohodu a každodenní život. Důležité také je, že studie nehodnotí jen jednotlivce, ale dívá se na pár jako na celek. Neplodnost se totiž prožívá ve dvou a zkušenost jednoho partnera se může promítat i do wellbeing toho druhého.

Jak studie probíhala

Do studie bylo zařazeno 469 heterosexuálních párů s primární neplodností ze čtyř českých center reprodukční medicíny. Účastníci vyplňovali dotazník FertiQoL a sociodemografický dotazník, klinická data doplnili lékaři. Sběr dat probíhal od července 2020 do února 2022.

Při vyhodnocení výsledků výzkumníci použili tzv. Actor–Partner Interdependence Model (APIM), tedy model, který umožňuje sledovat nejen to, jak určité faktory působí na samotného člověka, ale i to, jak ovlivňují jeho partnera. Právě to z něj dělá užitečný přístup pro oblast neplodnosti, kde je psychická zátěž často sdílená.

Co studie ukázala

1) Ženy vnímaly zátěž výrazněji téměř ve všech oblastech

Nejvýraznějším zjištěním bylo, že ženy vykazovaly celkově nižší skóre FertiQoL než muži, a to zejména v emoční, psychosomatické a sociální oblasti. V oblasti partnerského vztahu se statisticky významný rozdíl mezi ženami a muži neprokázal.

V běžném životě se to může projevovat například jako:

- silnější emoční dopad v podobě úzkosti, smutku nebo frustrace,

- větší dopad na každodenní fungování, energii, soustředění a celkový pocit, že je život „pozastavený“,

- vyšší sociální tlak, nevhodné otázky okolí nebo tendence stáhnout se do izolace.

2) Mužský faktor neplodnosti může muže zasahovat velmi silně

Studie zároveň narušuje častou představu, že muži bývají neplodností ovlivněni méně. Ukázalo se, že v případech mužského faktoru nebo kombinované neplodnosti dosahovali muži výrazně horších výsledků v emoční a psychosomatické oblasti.

Diagnóza mužského faktoru může v praxi vyvolávat stud, narušení vlastního sebepojetí nebo pocit, že „problém je na mé straně“. To může být o to náročnější, že muži často méně otevřeně vyhledávají podporu, a jejich psychická zátěž tak může zůstávat skrytá.

3) Předchozí zkušenost s ART souvisela s horší psychickou pohodou

Dalším důležitým zjištěním bylo, že předchozí zkušenost s asistovanou reprodukcí (ART) souvisela s horší emoční pohodou u obou partnerů. U žen byla navíc spojena i s horšími výsledky v psychosomatické oblasti, tedy ve fyzické pohodě, mentální zátěži a každodenním fungování.

Právě tato fáze může být v léčbě zlomová. Motivace bývá křehčí, přibývá vyčerpání a zvyšuje se riziko, že pár léčbu předčasně ukončí.

4) Významnou roli hraje také sociální a ekonomické zázemí

Vedle medicínských faktorů studie ukázala, že roli hraje i širší životní kontext:

- vyšší FertiQoL bylo zaznamenáno u lidí žijících ve středně velkých městech (přibližně 50 000–200 000 obyvatel) ve srovnání s menšími městy a vesnicemi,

- vyšší příjem souvisel s lepšími výsledky v psychosomatické oblasti,

- delší trvání vztahu bylo spojeno s horšími výsledky v celkové, partnerské i sociální oblasti FertiQoL.

Tyto souvislosti naznačují, že způsob, jakým páry neplodnost prožívají, ovlivňují i dostupné zdroje, sociální prostředí a dlouhodobá zátěž. Pro kliniky je to důležitý signál, kde může být potřeba větší citlivost, lepší komunikace nebo cílenější podpora.

Co si z toho může odnést klinická praxe

Studie potvrzuje to, co mnoho center reprodukční medicíny zná i z každodenní zkušenosti: neplodnost zasahuje oba partnery, i když ne vždy stejným způsobem a ne vždy viditelně. Emoční zátěž navíc často sílí s časem a s opakovanou zkušeností s léčbou.

Jedním z praktických závěrů je, že kliniky mohou péči dále posilovat tím, že budou:

- včas a opakovaně vnímat psychickou zátěž, zejména po neúspěšných cyklech,

- otevírat téma psychické pohody jako přirozenou součást léčby,

- věnovat zvýšenou pozornost rizikovějším situacím, například mužskému faktoru neplodnosti nebo opakovaným pokusům ART,

- přistupovat k páru jako k jednotce, ne ke dvěma odděleným jednotlivcům.

V Reprofitu vnímáme pacientskou zkušenost a psychologické bezpečí jako důležitou součást kvalitní a respektující péče o plodnost — vedle klinické odbornosti, empatie a srozumitelné komunikace.

Děkujeme našim kolegům z Reprofitu za jejich přínos a spoluautorství: Jana Daňková Kučerová a Andrea Kagánková Rákosová (Reprofit International Ostrava), Pavel Otevřel a Jan Štelcl (Reprofit International Brno).